Vítězslav Houška, Pavel Procházka: Věčná Slavia 130 let (Olympia, Praha 2022)
Končí léto a s ním i doba dovolených, což je nejvyšší čas na zmínku o knize lehčího žánru, než na jaké upozorňuji obvykle. Navíc právě začíná nový ročník fotbalové ligy a předkola evropských pohárů jsou již za rohem.
Chodíte na fotbal? Komu fandíte? Já mám rád sport od dětství a stále se mu věnuji, aktivně i pasivně. Pokud jde o fotbal, fandím Slavii a nejen proto, že se zdržuji nedaleko vršovického stadionu. Taky pro její buržoazní nekomunistickou historii (na rozdíl od Sparty, která byla vždycky „rudá“), a kvůli těm skvělým hráčům (minimálně Pepiho Bicana a Františka Pláničku musím zmínit) a kvůli …
Kamarád mi k narozeninám dal nové a doplněné vydání slavné knihy Vítězslava Houšky Věčná Slavia, je to taková slávistická bible, čte se tedy stále dokola a vybrané pasáže se citují u nedělního oběda.
Na počátku bylo kolo. Prvním slávistickým sportovním klubem byla cyklistika, jehož ustavující valná hromada v rámci Literárního a řečnického spolku Slavia se konala 2. listopadu 1892 v Kulichově domě na Karlově náměstí. O necelé dva roky později ale byl ten spolek policejně rozpuštěn a to z důvodu „opakované a neustávající protistátní činnosti většiny studentské mládeže“.
Nicméně již v květnu 1895 povolily rakouské úřady založení Sportovního klubu Slavia, jeho ustavující schůze se konala 31. května 1895 v restauraci U Brejšků ve Spálené ulici. A v lednu 1896 byl v rámci Sportovního klubu Slavia ustaven i odbor fotbalový.
K prvnímu fotbalovému mači nastoupila Slavia 25. března 1896 na Císařské louce proti A. C. Sparta a zvítězila 6:0. Když po pěti letech, v roce 1901 byl založen Český svaz fotbalový, byla Slavia o tolik lepší než všechny ostatní ligové týmy, že si zažádala, aby v mistrovské soutěži hrálo její béčko. První mančaft totiž hrál jen proti silným zahraničním soupeřům.
Slávistická dominance trvala i za první republiky, kdy mlela nejen týmy domácí, ale i rakouské či třeba španělské a tvořila většinu v československé reprezentaci. Ta historie je nádherná a úctyhodná, Vítězslav Houška ji sepsal skvěle.
Komunistický režim po roce 1948 protěžoval Spartu a Slavii zařezával, nejlepšího ligového střelce Pepiho Bicana poslali k lopatě. Přeskočme tu dobu až do současnosti, kdy je Slavia zase nejlepším domácím fotbalovým týmem – za posledních pět let uhrála tři tituly a dvě druhá místa. Kdo jiný se může něčím takovým pochlubit.
Těším se, až zase natrhneme Barcelonu! Potkáme se letos v Edenu?
