V lednu 2022, přibližně měsíc před začátkem invaze ruské armády na Ukrajinu, poskytl Pavel Tykač rozhovor redaktorům Hospodářských novin Janě Klímové a Jaroslavu Maškovi. Přesto, že v novinách tento rozhovor nikdy nevyšel, považujeme ho za tak zajímavý, že jsme se rozhodli jeho část, věnovanou problémům energetiky, zveřejnit.
Když přejdeme k energetice. EPH Daniela Křetínského či polostátní ČEZ si samy stanovili, kdy skončí s uhlím a kdy chtějí být uhlíkově neutrální. EPH v roce 2040, ČEZ do roku 2050. Vy máte nějaký uhlíkově neutrální plán?
Ne.
Proč?
Jak bych mohl být uhlíkově neutrální, když těžím uhlí a pálím ho v uhelných elektrárnách? To mi není jasné.
No třeba tak, že pálení uhlí v nějakém horizontu ukončíte a postavíte místo toho plynový nebo obnovitelný zdroj.
Buď se budeme bavit teoreticky, nebo vážně. Když zvolíme tu druhou možnost, tak podle mě se v energetice už nějakou dobu hlavně na Západ od nás rozhoduje mnohem více ideologicky než podle reálné situace a fyziky. A když děláte ideologická rozhodnutí, můžete se dostat do velmi těžké situace. Evropa do ní podle mě směřuje. Krize způsobená vysokými cenami energií je pouze začátek dlouhého celoevropského problému. Ještě před dvaceti lety jsme měli v Evropě pestrou směsici zdrojů: hnědouhelné a černouhelné elektrárny, plynové a jaderné zdroje a začaly se stavět OZE. Pak ale vlády začaly zavírat uhelné a jaderné zdroje bez toho, že by měly vyřešenou náhradu.
Měly důvod – boj proti emisím.
Vím, že se uhlí nebude pálit ani o minutu déle, než to bude potřeba. Ale tím, že se v Evropě za posledních 15 let nepostavily žádné nové zdroje a naopak se jich část zavřela, tak jsme se stali fatálně závislí na komoditě z dovozu. Tou je plyn z Ruska. A jestli si myslíte, že se dá Evropa zásobit jen zkapalněným plynem LNG loděmi z jiných zemí světa, tak nedá. Objem spotřeby je na to tady příliš velký. Navíc Evropané jsou v případě plynu odsouzeni do role “pricetakera”, tedy toho, co cenu jen musí akceptovat a nejsme těmi, kdo ji vytváří, tedy “pricemaker”. Celá situace nemůže skončit jinak, než že každou další zimu bude větší a větší potíž udržet dodávky elektřiny do sítě v dostatečném objemu, až nakonec bude v některých dnech regulovaná spotřeba elektřiny.
Z Evropy jsme udělali kasino
Je to opravdu tak vážné?
Ano. A pak je tady ještě cena elektřiny. Když si přečtete knihu Miroslava Bárty – Sedm zákonů: Jak se civilizace rodí, rostou a upadají – tak musíte souhlasit, že bez dostupné a levné energie neexistuje rozvoj společnosti. Nemusí jít přitom jen o elektřinu, ve starém Římě to byli otroci, pak nevolníci, může to být pára, ale v našem století je to elektřina. Ale my jsme dobrovolně udělali z Evropy tak trochu kasino závislé na ceně komodity, kterou nemáme úplně v ruce. A budoucnost stavíme na technologiích, které zatím fungují jen v malém měřítku. Je to strašně riskantní a bláznivé cenové výkyvy nás asi čekají mnohem častěji. Domácnosti to – počítám – zvládnou, protože jim vlády pošlou nějaké peníze. Mnohem větší problém to je pro firmy. Jestli mají navíc soupeřit na trhu s mimoevropskými podniky, které nemusí platit tak drahé emisní povolenky, tak nás to přivádí do stavu, kdy budou jen obtížně konkurovat.
Evropa ale chce odejít od uhlí z dobrého důvodu. Kvůli ochraně životního prostředí, protože jeho poškozování přes emise vede k nevratným a drahým škodám. To neberete?
To není tak, že to neberu. Jen upozorňuji na to, že záleží, čemu dáte prioritu. Jestliže je pro vás na prvním místě zastavit emise CO2, tak zítra vypněme všechny uhelné elektrárny. Bude to mít ovšem obrovský důsledek pro společnost. Podle mě potřebujeme, aby byl vždy elektřiny dostatek, aby byla za dostupnou cenu a aby byla robustní a řiditelná energetická síť. K tomu ale nesměřujeme.
Takže vám požadavky na ukončení těžby a spalování uhlí přijdou moc rychlé?
Ano, já to reálně vidím.
Jak se ale postavíte k závazku vlády, která podle svého prohlášení chce odejít od uhlí už do roku 2033?
Mě je to datum celkem jedno. V tom odstavci, kde je tato věta, je totiž také napsáno, že za odpojované uhelné zdroje je třeba zajistit náhradu. To je klíčové. Jsem přesvědčený, že okamžitě poté, co nebudou uhelné elektrárny potřeba, tak budou zavřené. Jenže kdy opravdu nebudou potřeba, o tom nemám ponětí. Může to být do roku 2033, 2040, nebo 2050. Nejdřív musíme vědět, co za odpojené zdroje postavíme.
Vláda jasně říká, že chce jádro, obnovitelné zdroje a plyn.
Pokud by mělo být náhradou jádro, tak tolik uhlí do doby než se jaderky postaví, ani nemáme. U plynu zase narážíme na zveřejněnou taxonomii EU, která znamená, že se reálně v Česku plynovky postavit nedají. Jednu společnou taxonomii někdo napsal pro 27 různých zemí s různými podmínkami pro obnovitelné zdroje. A naše schopnost postavit energetiku na obnovitelných zdrojích je – slušně řečeno – omezená. Takže pro mě je diskuze nad tím, kdy se vypne uhlí, vlastně směšná. Podstatné je, čím a kdy ho nahradíme. A já tu náhradu i vzhledem k taxonomii úplně nevidím.
I vaše skupina Sev.en se dívá a zkouší obnovitelné zdroje. Chcete stavět například fotovoltaiky na území bývalých dolů. Co vám připadá nejnadějnější, kudy povede cesta k nové energetice?
Já jako jedinou reálnou a rychlou cestu vidím plyn, pokud se podaří dojednat změny v taxonomii. Pak pokračovat se stavbou dalšího jaderného bloku, nebo raději i více. Aby byly dominantní v Česku obnovitelné zdroje, na to nemáme přírodní podmínky. Aspoň ne vzhledem k technologiím dostupným za mého života. Vlastně musím říct, že jsem rád, že celý ten rébus nemusím řešit. Přizpůsobím se podle toho, co rozhodnou politici.
Díky koupi uhelné elektrárny Počerady od ČEZ máte pozemek, kde byste mohli plynovou elektrárnu postavit. Máte to v plánu?
Nějaké úvodní práce máme, protože jako velká energetická firma máme, myslím, povinnost o tom uvažovat. Ale teď vidíme, že taxonomie nám neumožňuje postavit plynový zdroj, který by dával ekonomicky smysl. Uvidíme, jestli se ještě nějak upřesní ve prospěch Česka.
Chystáte se stavět jiné zelené zdroje?
Máme projekty v Severních Čechách na rekultivovaných pozemcích, ale vše čeká na způsob nastavení podpory. Rozhodně neříkáme, že stavět nechceme. Jen se na to díváme pragmaticky a do jisté míry se bojíme toho, že pokud se do sítě zapojí solárních elektráren moc, budou se kanibalizovat. Myslím tím, že pro jejich elektřinu, kterou logicky vyrábějí najednou jen v daných hodinách a pokud svítí, nebude okamžité upotřebení. V takovém čase může klesnout cena elektřiny někam k nule a těžko se pak počítá investiční návratnost takových elektráren. Ale až budou zcela jasná pravidla, tak se na možnosti podíváme.
Mohly by vyrábět vodík. Jak se díváte na záměr přimíchávat vodík při spalování zemního plynu?
Pokud pominu, že by se to muselo dobře nastavit, aby se to začalo vyplácet ekonomicky, tedy změny v taxonomii, je problém také fyzikální. Vůbec nevím, z čeho bychom vyrobili tolik vodíku? V principu to znamená dvakrát změnit skupenství, což je proces, při kterém se ztratí až 70 % původní energie. Když bychom tedy vodík měli vyrábět z přebytků solárních elektráren, je to velmi neefektivní. Možná to větrníky na Baltu časem zvládnou, ale bude trvat, než je postaví. A my do pěti let určitě nepostavíme tolik zdrojů vodíku, aby to uspokojilo případné přimíchávání pro plynové elektrárny.
Příští zima bude horší než ta letošní
Jak se budou podle vás dál vyvíjet ceny elektřiny v příštích letech?
Je vyloučené, že bychom se v dohledné době vrátili k cenám, jaké byly před dvěma třemi lety. V roce 2020 stála na trhu megawatthodina elektřiny 40 euro, dnes stojí jen samotná povolenka 85 euro. Takže je jasné, že elektřina bude stát mnohem víc, než stála. Plus jsme učinili Evropu závislou na ceně zemního plynu vypínáním ostatní zdrojů. Nevýhoda plynových elektráren je, že i ty nejlepší mají účinnost kolem padesáti procent, což zjednodušeně řečeno znamená, že 2 MWh energie v plynu znamenají potom 1 MWh energie v elektřině. Takže když vyroste cena plynu o 10, elektřina skočí o dvacet. Polovina plynu vyletí komínem. Proto má podle některých studií také plyn srovnatelnou emisní stopu s uhlím, pokud započtete jeho těžbu, skladování a dopravu. Plyn není pro klima zázračným řešením.
Takže energetická soustava se stává křehčí?
Ano. Před Vánoci byly ceny hodinové elektřiny ve vnitrodenním trhu až 800 euro. A to si opravdu nemyslím, že byl vrchol. Do příští zimy se totiž vůbec nic nezmění, jen se vypne dalších několik gigawattů řiditelných zdrojů, tedy jádro a uhlí. Pouze RWE má vypnout asi 2000 MW v hnědém uhlí a to pravděpodobně nevím o všem. Každá další zima bude tak horší než ta předchozí. Bude to přinášet mimořádné cenové výkyvy a nepredikovatelnost. V energetice přitom musíte mít vše dvakrát jištěné, mít na vše náhradního dodavatele a kapacitní řešení, protože se nikdy neví, kdy vypadne třeba Temelín ze sítě. Energetika musí být robustní, protože následky jsou jinak obrovské. Jenže my posledních 20 let dáváme robustnosti velké rány a výsledkem je, že jsou dnes dny, kdy jede téměř všechno, co je v síti k dispozici.
Jak se to projevuje?
Česko má tu luxusní pozici, že máme zdrojů zatím dost. Primárně nám nehrozí, že bychom byli bez proudu. Což většina evropských zemí říct nemůže. A obávám se, že to nemůže říct už ani Německo. Na tamním trhu se přitom vše potkává. Například 22. prosince byl trh úplně na hraně. Jde vždy o souhru různých podmínek v síti a počasí. Od čtyř odpoledne do půlnoci jelo prakticky vše, co do sítě může být připojeno. Byli jsme jen kousek od velkých problémů. Nebylo moc kam sáhnout. Není tak otázka zda, ale kdy se systém přetíží. Neříkal bych tomu rovnou black-out, ale řízené vypínání spotřeby. Nedávno se muselo ze zahraničí pomáhat například Polsku, které se dostalo do potíží, ale v Německu to bude ještě složitější. Navíc až si naplno uvědomíme, jak jsme systém oslabili, nebude jednoduché ho znovu posílit. V energetice vše trvá dlouho a v Siemensu nečekají s hotovými turbínami, až si je někdo přijde koupit. První objednávku vezmou někdy za dva roky, protože k nim chodí nakupovat celý svět. V principu už se tak potížím skoro nedá zabránit.
Těžíte z rostoucích cen elektřiny, nebo kvůli předprodejům elektřiny až na roky dopředu zatím příliš ne?
Je to sporné. Zatím moc ne, z dlouhodobého hlediska asi těžit finančně budeme, ale důležitější je, že rostoucí ceny energií zasáhnou celou společnost. Neumím si představit, že by se Evropě nebo Česku ekonomicky dařilo, pokud budeme mít vysokou cenu elektřiny. Takže si myslím, že jestli my vyděláme trochu navíc, tak to stejně bude převáženo negativním výsledkem pro všechny. A ten nakonec dopadne i na nás. Navíc se rozevírají nůžky v Evropě. Z bohatšího Západu zní: musíme řešit emise a chceme víc zelených řešení, Východ logicky upozorňuje na to, že potřebuje hlavně rozumnou cenu elektřiny. To vidím jako nebezpečí do budoucna.
