Čísla nelžou je dosud nejpřístupnější kniha od Václava Smila.
Napsal Bill Gates
3. srpna 2021
Václav Smil je můj oblíbený autor, ovšem někdy váhám doporučit jeho knihy ostatním lidem. Jeho styl psaní, přestože brilantní, příliš často zachází do podrobností, nebo je pro běžné publikum nepochopitelný. (Podrobnosti o japonských stravovacích návycích nebo zemním plynu mohou připadat náročné i těm nejchytřejším a nejpřemýšlivějším čtenářům.) Přesto jsem stále jeho dostatečně velkým fanouškem, abych svým přátelům a kolegům vyprávěl o jeho knihách, i když vím, že se u většiny z nich moje doporučení neujmou.
Proto jsem byl nadšený, když Václav Smil vydal svou dosud nejpřístupnější knihu. Čísla nelžou: 71 věcí, které potřebujete vědět o světě, vyšla loni na podzim a obsahuje vše, díky čemu jsou jeho práce tak skvělé, a to podáno ve čtivé podobě. Tuto knihu bez ostychu doporučuji všem, kdo rádi čtou.
Václav Smil zde uvádí asi nejvíce informací ze všech svých knih, a přesto je toto dílo dosud nejstravitelnější. Každá kapitola je dlouhá jen několik stránek a týká se jedné ze 71 zmíněných v názvu. Zde uvádím tři, které mi přišly obzvláště zajímavé:
1. Za naše velké mozky můžete poděkovat potním žlázám.
Lidé jsou mistři v pocení. Dokážeme ochlazovat naše těla odpařováním lépe než jakýkoliv jiný savec (zčásti proto, že jsme jen velmi málo ochlupení). Václav Smil píše: „V závodě o přežití nejsme my lidé ani nejrychlejší, ani nejefektivnější. Ale díky naší schopnosti potit se jsme zcela jistě nejvytrvalejší.“
Naši předci disponovali lepší výdrží než zvířata, která lovili jako potravu, což jim umožnilo získat bohaté zdroje bílkovin, jež poskytly palivo pro vývoj našeho mozku. Až se příště nebudete v parném dni cítit dobře, stačí pomyslet na to, že všechen váš pot je důvodem, proč jste tak chytří!
2. Francouzi pijí mnohem méně vína, než byli zvyklí.
„Vinařství, pití a vývoz vína tvoří jednu z hlavních charakteristik národní identity“ Francie, píše Václav Smil. V roce 1926 vypil průměrný Francouz působivých 136 litrů vína (tedy více než 35 galonů). Ovšem do roku 2020 se toto číslo smrsklo na pouhých 40 litrů.
Myšlenka, že Francouzi v současnosti pijí třetinu toho, co před sto lety, mi připadá úžasná, protože co může víc odhalovat, jak se společnost mění. Zatímco mladí Francouzi celkově pijí méně alkoholu, spotřeba pramenitých a minerálních vod se od devadesátých let zdvojnásobila. Znamená to, že Francouzi víc myslí na své zdraví? Byl život ve dvacátých letech tak bezútěšný, že museli lidé pít? Nahradili lidé pití vína jinými aktivitami, jako je sledování televize nebo surfování po internetu? Líbí se mi, jak vás tato kniha nutí k zamyšlení nad příběhem skrývajícím se za zdánlivě strohou statistikou.
3. Osmdesátá léta 19. století mohou být nejvlivnějším desetiletím lidských dějin.
Jednou z věcí, kterou mám rád na textech Václava Smila, je jeho schopnost zasadit historii do kontextu. Přestože podléháme pokušení nahlížet na naši dobu jako na éru bezprecedentní inovace, spisovatel argumentuje, že se skutečný technologický boom odehrál v osmdesátých letech 19. století. V tomto desetiletí byla objevena elektřina a motor s vnitřním spalováním – společně s některými méně zásadními, ale přesto důležitými inovacemi jako kuličkové pero, moderní jízdní kolo a Coca-Cola.
Václav Smil je přesvědčen, že se pokrok odehrává v poryvech a jako řada začátků, než že by se jednalo o setrvalý tok. Lidstvo si projde dlouhými obdobími, kdy je vše stejné, a pak se objeví nový vynález, který spustí období rychlé změny. Například objev Thomase Edisona umožnil sestrojení elektrického výtahu v roce 1889. Díky tomu jsme naopak mohli stavět vyšší budovy, jako jsou mrakodrapy, protože se lidé již nemuseli do horních podlaží dostávat po schodech. Města by vypadala o hodně jinak než dnes, kdyby nebylo osmdesátých let 19. století. Jestliže se vám bude Čísla nelžou líbit, mohla by vás bavit i další kniha Václava Smila Velké proměny. Zabývá se tím, jak jsou společenství tvarována změnami v demografii, zemědělství, ekonomice a využívání energie. Není tak přístupná, ale její téma je tak zajímavé, že si myslím, že bude stát za to.
Václav Smil pohlíží na historii s hravostí a fascinací jako nikdo jiný, koho znám. Jako někdo, kdo má sklony uvažovat o technologii optimisticky – oceňuji jeho přirozenou skepsi k budoucím inovacím, která drží moje prognózy při zemi. Pokud hledáte autora, který vám pomůže pochopit historické souvislosti, nikdo není lepší než Václav Smil – a Čísla nelžou je tou správnou knihou, kterou byste měli začít.
